To je můj manžel. Tohle je to nejvýstižnější, co mně napadlo, když jsem přemýšlela, jak ho jedním slovem charakterizovat.

Měla bych říct, že blbá jsem spíš já, že jsem se tak bezhlavě zamilovala a pak si ho ještě navíc vzala. Láska je nejen slepá, ale asi i opravdu sadistická.

Poznali jsme se před osmi lety na diskotéce. A byl tak urputný, že jsem mu dala telefonní číslo a nechala

Ten pocit, když se člověk cítí sám..

Ano, mám děti.. a zapoať pánbůh, že  je mám, jinak by můj život neměl žádný smysl a důvod.

Pro matku jsem v podstatě vždycky byla nechtěné dítě, protože jsem se tak podobala svému otci. Tomu slabochovi s "tím ksichtem". Jako bych já mohla za to, že mě zplodili, jako bych já mohla za to, že jsem se narodila. A že můj otec vtiskl